Odpad do ohně místo na pole?!

Úvodem si můžeme vysvětlit, co to vlastně komunální odpad je. Ze zákona se jedná o veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce. To tedy zahrnuje skoro všechno s výjimkou odpadů z průmyslu, těžby atd.

Samozřejmostí je, že před samotným zpracováním by měl být odpad nejprve ochuzen o složky použitelné k recyklaci. To bychom měli ideálně provádět my jako jeho původci. Čím dál častěji můžeme dokonce narazit na tzv. dotřiďovací linky, které ze separovaného odpadu dále odstraňují nežádoucí příměsi a zvyšují jeho kvalitu. Dobrá zpráva je, že co do třídění odpadu jsme na špici států Evropské unie. Pravidelně třídí více než 70 % Čechů. Opětovné využití materiálů u nás ale bohužel pokulhává, hlavně co se týče recyklace plastů a papíru.

Vzhledem k tomu, že ne veškerý odpad je možné vytřídit a znovu využít, je potřeba přemýšlet, jak naložit s tzv. zbytkovým odpadem. Možnosti jsou dvě - buď odpad někde uložit, nebo ho energeticky využít. Uložení odpadu na skládku je nejstarší způsob jeho likvidace. Rozhodně se ale nejedná o řešení ekologické a vzhledem k tomu, že odpadky jsou energeticky srovnatelné s hnědým uhlím, asi ani rozumné. Za ideální řešení považuji spálení odpadu a jeho energetické využití. K tomuto účelu slouží spalovny, kde se se získané energie vyrábí teplo a elektrická energie.

Navzdory převládající mýtům nejsou spalovny nic neekologického. Filtrování vznikajících plynů je přísně regulované, a do ovzduší tedy uniká naprosté minimum nechtěných látek. Vzhledem k možnosti následného prodeje tepla a elektrické energie se navíc jedná o ekonomicky stabilní řešení. Největším problémem jsou počáteční náklady na výstavbu spalovny, hlavně v porovnání s minimální investicí u skládek. Kvůli tomu můžeme spalovny v České republice spočítat na prstech jedné ruky. Spalovnu najdeme v Praze, Liberci, Plzni a další, historicky první, spalovna naštěstí leží i v našem kraji. Věděli jste například, že brněnská spalovna vyrobí dost teplé vody, aby přes léto zásobila celé město?

Zajímavou možností, ke které se v posledních letech začíná čím dál více přistupovat, je také využití odpadu k výrobě bioplynu. Ten vzniká při biologickém rozkladu některých organických látek uložených ve skládkovém tělese a jeho podstatnou část tedy tvoří metan a oxid uhličitý. Stačí nainstalovat odtah plynů ze skládky s cílem jeho zachycení a energetického využití. Tímto způsobem je možné zpracovat například gastroodpad. Bioplyn může být využit k výrobě elektřiny, jako pohon vozidel městské hromadné dopravy aj.

Současný systém zpracování odpadu ale budeme muset brzy změnit. Evropská odpadová směrnice nás zavazuje od roku 2035 ukládat na skládky maximálně 10 % komunálního odpadu a navýšit podíl recyklace až na hodnotu 65 %. Dále bude také nejpozději od roku 2024 povinné třídit bioodpad a od roku 2025 i textil a nebezpečné komunální odpady. Samotná Česká republika si schválila odpadovou legislativu, která zakazuje skládkování využitelných, recyklovatelných a komunálních odpadů od roku 2030.

Osobně tuto změnu vítám, není možné si zbytečně ničit životní prostředí, když i odpad se dá velmi rozumně využít. Problém se zpracováním odpadu je potřeba aktivně řešit, i když jsme oproti ostatním krajům napřed. V našem kraji máme výhodu v již existující spalovně komunálního odpadu, kde se má dokonce do budoucna instalovat třetí kotel. Nepohazujme odpadky zbůhdarma na skládky, ať se můžeme i v dalším odvětví hrdě přihlásit k jednadvacátému století.

Další články: