Energetická soběstačnost?

Energetická závislost Evropské unie konstantně roste již od roku 2013. V roce 2019 musely země EU27 dovážet dle dat Eurostatu přes 60 % veškeré spotřebované energie.[1] Jednalo se hlavně o ropu a zemní plyn. Jediným evropským státem, který se může pyšnit energetickou soběstačností, je Norsko. Dominantní dodavatelem fosilních paliv do Evropy ovšem stále zůstává Rusko.

Z Ruské federace na náš kontinent proudí energetické suroviny převážně přes Ukrajinu a Bělorusko skrz ropovody Družba Sever, Družba Jih a plynovody Jamal a Bratrství. Plynovod Nord Stream vede z Ruska přímo do Německa po dně Baltského moře. V současné době se vedou vleklé spory o výstavbě plynovodu Nord Stream 2, který by měl zdvojnásobit jeho přepravní kapacitu. Předpokládá se, že bude dokončen ještě letos. Na jedné straně kritici varují, že tím dojde ke zvýšení surovinové závislosti Evropy na Rusku. K tomuto názoru se přiklánějí hlavně Spojené státy. Na druhé straně zaznívá, že se tak USA snaží akorát prosadit na evropském trhu se zemním plynem. [2], [3]

Hlavní nevýhodu surovinové závislosti jsme si mohli vyzkoušet v roce 2009, kdy Rusko zastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu. Gazprom (Rusko) tehdy poukazoval na nesplacený dluh ze strany Naftogazu (Ukrajina). Rusko-ukrajinská plynová válka skončila po dvou týdnech dohodou, do té doby ovšem došlo k výraznému omezení dodávek a statisíce občanů EU zůstalo bez plynu. Nejhůř dopadli pravděpodobně obyvatelé na Balkáně, kteří jsou v některých případech stoprocentně závislí na ruské surovině.[4], [5]

Pokud vezmeme v potaz nevyzpytatelnost ruské strany (dá se odkázat například na nedávno zjištěné okolnosti výbuchu muničního skladu ve Vrběticích[6]), není pochyb, že postupné snižování surovinové závislosti je strategicky výhodné rozhodnutí. Velký potenciál v tomto skýtá snaha o snížení objemu vypouštěných skleníkových plynů a zlepšení našeho enviromentálního dopadu vůbec, jelikož všechny fosilní paliva - s částečnou výjimkou radioaktivních hornin - považujeme za nezelené. Dovoz ropy a plynu navíc nemusí zůstat stabilní, což dokazuje krom zmíněné krize i nedávné zablokování Suezkého průplavu, kterýmž se k nám dostává ropa z blízkého východu.[7]

Vzorem nám může být Norsko, které se snaží využití neobnovitelných paliv odbourat maximální elektrifikací země a k výrobě elektřiny využít právě k přírodě šetrné zdroje, hlavně vodní elektrárny. Problém je, že ne všechny země si mohou dovolit pokrýt celou svoji poptávku pomocí stabilních zelených zdrojů elektřiny, jako je voda, vítr nebo sluneční energie. Řešení by mohly skýtat velmi výkonné a co do výkonu stabilní jaderné elektrárny. Skupina ČEZ dokonce uvádí, že jaderná energetika patří mezi jejich nejlevnější zdroj. [8] Vyhořelé palivo je navíc možné znovu využít, čímž dochází k jeho recyklaci a minimalizaci už tak malého dopadu na životní prostředí.[9] Proti tomu jde ovšem značná část západní Evropy, která naopak své jaderné elektrárny cíleně odstavuje.[10]

Změnu by v budoucnu mohly nabídnout malé jaderné reaktory nové generace, které by byly podstatně levnější a lépe přijímané veřejností. Také by bylo možné propojit evropskou síť a začít řešit energetickou otázku společně, což by ovšem mohlo velmi výrazně narazit na odpor národních států. Otázka přístupu k energetice totiž zatím leží hlavně na jejich bedrech a Evropská unie může jejich rozhodnutí korigovat dotační politikou nebo regulací například skrze emisní povolenky. Přistupovat odpovědně k energetice je ovšem možné i na úrovní jednotlivých obcí, jak ukázalo nedávno město Brno, které svoji surovinovou závislost při výrobě tepla a elektřiny cíleně snižuje.[11]

Poptávka po energii celosvětově roste a otázka, jak ji vyrábět ekologicky, udržitelně a nespoléhat se při tom na nedemokratické režimy, je velkou výzvou budoucnosti. Pevně věřím, že díky vědě, výzkumu a moderním technologiím se ji ale podaří uspokojivě zodpovědět.


[1] https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/sdg_07_50/default/table?lang=en
[2] https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/nord-stream-2-plynovod-rusko-dansko_2101250649_pj
[3] https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/plynovod-nord-stream-2-bude-letos-urcite-dokoncen-tvrdigazprom/2013829
[4] https://www.euroskop.cz/46/11211/clanek/dve-kola-rusko-ukrajinske-plynove-krize-2009/
[5] https://www.irozhlas.cz/ekonomika/nedostatkem-plynu-nejvic-trpi-vychodevropy_200901161457_mpanuska
[6] https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/andrej-babis-jan-hamacek-mimoradna-tiskova-konferenceministerstvo-zahranici_2104171945_kro
[7] https://www.seznamzpravy.cz/clanek/tepna-svetoveho-obchodu-se-ucpala-co-znamena-suez-pro-cesko14823
[8] https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/jaderna-energetika-v-ceskerepublice/realita-a-myty-o-jaderne-energii
[9] https://www.iaea.org/newscenter/news/frances-efficiency-in-the-nuclear-fuel-cycle-what-can-oui-learn
[10] https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/jaderna-energie-dukovany-temelindostavba.A190228_460432_ekonomika_rts
[11] https://www.sako.cz/novinka/cz/1341/polovinu-tepla-pro-brno-po-vybudovani-tretiho-kotle-doda-sako/

Další články: